Jaroslav Anýž (1902 - 1985)

Jaroslav Anýž (1902 - 1985).
Jaroslav Anýž se narodil jako prvorozený syn věhlasného Františka Anýže.
Mladý Jaroslav jako chlapec vynikal nadáním pro kreslení.
Uvažoval o malířské dráze, ale prvotní zájem firmy Anýž kladl důraz spíše na dráhu technickou.
Po reálce tedy Jaroslav nastoupil do učení u elektrotechnické firmy Kroupa, kde se vyučil.
V průběhu vysokoškolských studií pracoval krátce ve Škodových závodech v Plzni a posléze v ČKD Praha.
Svá studia na Elektrotechnické fakultě pražské techniky dokončil v červnu okolo roku 1928 a po úspěšných studiích nastoupil vojenskou prezenční službu.
Během vojenské prezentační služby přednášel na poddůstojnické škole a po čase dosáhl hodnosti podporučíka motorizovaného vojska.
Krátce po vojně se oženil s Olgou Čížkovou, ta byla dcerou bývalého starosty Náchoda a posléze se jim narodil syn Jaromír.
Roku 1930 Jaroslav Anýž nastoupil do otcova závodu jako technický úředník, zde se věnoval návrhům a konstrukci svítidel.
Zde založil výrobu jednoduchých, praktických svítidel, která se postupem času stala tradičními výrobky firmy Anýž.
Některé své návrhy označoval zkratkou IAS – „Ing. Anýž Světla“.
V otcově firmě pracoval s předními architekty na technickém řešení jejich návrhů a při těchto pracech vznikl otočný kloub pro stolní svítidla, na nějž byl roku 1934 udělen patent č. 47046.
V roce 1933 absolvoval Jaroslav Anýž v Ústavu pro zvelebování živností kurz elektrického svařování kovů, to následně zavedl ve firmě svého otce.
Jeho významným technickým projektem byla konstrukce bezestinného operačního svítidla pro nemocnice.
Toto světlo umožňovalo lékařům, aby se mohli naklánět nad operační pole, aniž by si stínili sami sebou.
Během 30.let 20.století v době velké hospodářske krize firmu Anýž zastupoval Jaroslav společně se svým bratrem.
Zdraví Františka Anýže bylo totiž již velmi podlomené a následně v roce 1934 František Anýž zemřel.
Podnik s jeho vedením převzali jeho synové.
Ve 30.letech 20.století byl Jaroslav Anýž také jmenován soudním znalcem v oboru osvětlení.
Z této funkce byl následně roku 1948 odvolán.
Největší zakázku bratři Anýžové obdrželi po roce 1937, jednalo se o odlití 8 metrové sochy Štefánika a lva o délce 8 metrů od Bohumila Kafky pro Bratislavu.
Bohužel za 2.světové války byly sochy demontovány a uloženy.
Socha Štefánika byla později podle rozkazu komunistických pohlavárů zničena, rozlita a na kusy demontovaný lev byl uschován v Harmaneckých papírnách.
Roku 1985 byl znovu opraven a v Bratislavě znovu instalován.
Mimo řízení podniku sám i ve spolupráci s nejlepšími výtvarníky Jaroslav Anýž nadále navrhoval různá svítidla.
Příkladem mohou být svítidla pro Ústav pro doškolování lékařů.
Při mobilizaci roku 1938 Jaroslav Anýž narukoval k autokoloně jako poručík.
Za okupace se zúčastnil rozšiřování ilegálního časopisu "V boj" ve svém závodě.
Němci na to přišli, avšak díky pracovnímu styku, který byl s Němci během okupace nutný se situace uklidnila.
Za okupace firma Anýž opracovávala litinové odlitky a díly pro Siemensovy rentgenové stěny.
Po válce se díky získaným zkušenostem a obnovení republiky rozběhla umělecká výroba.
Podnik po válce vzkvétal.
V roce 1948 však přešel do čela komunistický režim, který znárodnil firmu Anýž.
Bratři dostali výpověď a do podniku již nesměli.
Jaroslav Anýž poté půl roku dojížděl pracovat do připojené dílny v Brandýse nad Labem.
Po roce 1950 se v národním podniku Signáltechna věnoval Jaroslav Anýž vývoji a výzkumu světelných návěstidel pro letištní provoz.
Zde dokázal navrhnout a realizovat svítidla pro vymezení startovací dráhy a její neoslňující osvětlení.
Navržená svítidla byla úspěšně zavedena na většině tehdejších československých startovacích drah.
Ing. Jaroslav Anýž zemřel v roce 1985 a to v požehnaném věku 83let.
Návrhy od Jaroslava Anýže jsou dodnes velmi oblíbené a aukčně vyhledávané.