Sklenice - Ladislav Sutnar

Sklo
Máte o předmět zájem, nebo se chcete na něco zeptat?

Sklenice je barvy čiré a je tenkostěnná.
Na okraji sklenice jsou oťuky.
Sklenice byla zhotovena v 1.polovině 20.století podle návrhu Ladislava Sutnara.

Něco málo o Ladislavu Sutnarovi:

Ladislav Sutnar (1897 - 1976).
Ladislav Sutnar se narodil ke konci 19.století, přesněji roku 1897 v Plzni.
Byl nejmladším synem z pěti dětí Václava a Rosalie Sutnarové.
V mládí byl Ladislav Sutnar okouzlen malováním a kreslením, které zdokonalil na I.České státní reálce v Plzni. Svůj volný čas trávil malováním krajin, zejména v okolí Plzně, kde se narodil.
Poté započal studim na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, Sutnarovo studium bylo přerušeno kvůli propuknutí 1.světové války.
Ladislav Sutnar se 1.světové války zúčastnil, byl na frontě ruské a balkánské s hodností seržanta pěchoty. Z fronty byl uvolněn na vojenskou dovolenou a to těsně před koncem 1.světové války roku 1918.
Po návratu pokračoval ve studiu zimního semestru prvního ročníku architektury. Během studia pracoval Ladislav Sutnar jako úředník československých státních drah.
Průběh 1.světové války přerušil veškerý umělecký zájem po celém světě, následně po roce 1918 se vše navracelo zpět. Významný rozvoj po roce 1918 nastal například v oblasti knižní grafiky a časopisů.
Ladislav Sutnar využil této příležitosti a začal se plně věnovat studiu užité grafiky, malby a ornamentálnímu kreslení na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Svá studia absolvoval v ateliéru profesora Františka Kysely a profesora Jaroslava Bendy.
Studia úspěšně zakončil v roce 1923, tento rok byl pro něj velmi významný neboť se oženil s Františkou Kubšovou, ta byla rodačkou z Plzně stejně jako Ladislav Sutnar. Františka Kubšová byla celoživotní partnerkou Ladislava Sutnara.
Ladislav Sutnar se ve svém životě věnoval i jiným oborům, například deskriptivní geometrii a matematice na Českém vysokém učení technickém v Praze a docházel také na přednášky filozofie na Filozofickou fakultu.
V roce 1924 se stal členem Svazu československého díla.
Ve 20.letech 20.století se začal Ladislav Sutnar plně věnovat typografii, upravoval například texty pro Uměleckou besedu, kde byl členem. Dále upravoval texty pro Masarykův lidovýchovný ústav či pro Melantrich, státní nakladatelství. Roku 1927 se zúčastnil Mezinárodní výstavy knih v Lipsku.
V roce 1929 se Ladislav Sutnar stal prvním uměleckým ředitelem Krásné jizby. Krásná jizba byla prvním ateliérem moderního designu v oblasti bytových prostor a bytových doplňků.
Sutnar vynikal ve schopnostech propojovat design s průmyslovou výrobou předmětů. V této oblasti mu pomohla spolupráce s fotografem Josefem Sudkem, ten byl totiž reklamním fotografem Krásné jizby.
Fotografie zaujaly netradičním nastavením předmětu, zejména zachycení předmětu v ostrém detailu. Spolupráce Sudka a Sutnara se stala zárukou úspěchu.
Ladislav Sutnar působil i jako výtvarný redaktor pro Družstevní práce, toto sdružení se zaměřilo zejména na propagaci a uplatnění moderního designu u předmětů pro každodenní užití.
Na počátku 30.let 20.století, přesněji okolo roku 1933 působil Ladislav Sutnar na pardubickém Státním gymnáziu jako profesor kreslení. Vedle toho Sutnar ve 30.letech 20.století upravoval i nadále texty a tím se zařadil mezi přední představitele evropské typografie.
Posléze byl pověřen správou Státní grafické školy, poté byl jmenován ředitelem. Zde zřídil kurzy reklamní typografie a zavedl tehdejší nové technologie, například americká retuš a hlubotisk.
Roku 1934 měl Ladislav Sutnar svoji první samostatnou výstavu v oboru nové typografie v Krásné jizbě. Pro svoji velikou popularitu byl Ladislav Sutnar v roce 1938 pověřen vedením a zpracováním projektu československého pavilonu na Světové výstavě v New Yorku. Vlivem nástupu nacismu k moci a následné okupaci Československa byl nucen Ladislav Sutnar zůstat v Americe. Následně z Československa byl vydán rozkaz ke zrušení pavilonu, Ladislav Sutnar tento rozkaz neuposlechl a následně na to byl zbaven svých funkcí, včetně titulu ředitele školy na Státní grafické škole.
Ačkoliv Ladislav Sutnar pobýval v Americe, tak se zapojil do antifašistického boje.
Po konci 2.světové války se zbylá část rodiny přestěhovala do Ameriky za Ladislavem Sutnarem. I když Sutnar pobýval v Americe, tak po válce navázal na kontakty s Družstevními prácemi a Krásné jizby, tato spolupráce trvala bohužel jen ro roku 1948, kdy se moci chopil komunistický režim.
Roku 1948 získal Ladislav Sutnar americké občanství.
Během 50. - 60.let 20.století byl Ladislav Sutnar velmi činný. Stal se hlavním vedoucím v oblasti designu ve firmě Sweet's catalog service, dále spolupracoval s firmou Radio corporation of America.
Ladislav Sutnar byl hlavním autorem publikací o grafickém designu v Americe, například roku 1964 navrhl úspěšnou reformu zápisu telefonních čísel a celého seznamu telefonní společnosti American telephone and telegraph - Bell system.
V roce 1970 byl Ladislav Sutnar jmenován členem Českolovenské společnosti pro vědy a umění v Americe.
Ladislav Sutnar zemřel 18.listopadu roku 1976 v nemocnici Lenox Hill v New Yorku. V roce 2001 bylo Ladislavu Sutnarovi uděleno vyznamenání in memoriam za zásluhy v oblasti kultury.
Předměty a návrhy Ladislava Sutnara jsou dodnes velmi populární a aukčně oblíbené.