Sloupkové hodiny z období empíru

Hodiny
Máte o předmět zájem, nebo se chcete na něco zeptat?

Sloupkové hodiny z období empíru.
Hodiny jsou vyrobeny ze dřeva, které je černě lakované.
Černý lak je doplněn zlacením.
Konstrukce hodin je držena dvěma alabastrovými sloupky, ty jsou upevněny na dřevěném podstavci a v horní části jsou ozdobeny hlavicí.
V horní části jsou hodiny doplněny perleťovým zdobením a dřevěnou ozdobou v podobě malé amfory.
Sloupkové hodiny mají kyvadlo a jsou na pružinový pohon.
Číselník je kovový a má římské číslice.
V dolní části je číselník perforován dvěma otvory, ty slouží pro natahování odbíjení a natahování hodinového strojku.
Sloupkové hodiny jsou funkční a byly zhotoveny v 1.polovině 19.století, v období empíru.

Rozměry:

Výška je cca 55cm.

Šířka je cca 29,5cm.

Hloubka je cca 11,5cm.

Něco málo o empíru:

Slovo empír pochází z francouzského slova empire, které v českém překladu znamená císařství. Empír bývá také často označován jako císařský sloh Napoleona Bonaparta.
Empír se rozšířil z Francie a to na počátku 19.století. Sloh se nejvíce uplatnil v architektuře, nábytku, módě a také ve výrobě různých uměleckých předmětů.
Tento sloh se nejvíce projevil ve Střední Evropě.
S empírem byl spojován Napoleon Bonaparte (1769 - 1821), jeho císařství se totiž odvolávalo na římský vzor.
Podle římského vzoru byla ovlivněna zejména architektura a proto veškeré stavby jsou souměrné, převládají geometrické tvary a průčelí jsou většinou jednobarevná a také velmi střídmě zdobená.
K nejvíce užívaným prvkům patřil střední portikus (přístřešek) se sloupy. Plastická výzdoba budov se soustředila do trojúhelného tympanonu nad architrávovým systémem. Architektura čerpala nejen z římského vzoru, ale i z egyptského vzoru.
Zájem o Egypt podnítil sám Napoleon Bonaparte, když do něj v letech 1798 – 1799 zavítal. Sám Napoleon přivezl mnoho egyptských památek a tím dokázal oživit zájem o starověký Egypt. Tento zájem měl i za následek to, že v roce 1822 byl rozluštěn význam hieroglyfů. Starověké písmo z Egypta dokázal rozluštit Jean-François Champollion (1790 - 1832).
Empír se také prosadil v Česku. Nejvíce se stavěly zámky, například Kačina a Zámek Veltrusy. Ale i kostely, například kostel sv. Kříže na Příkopě v Praze a také veřejné budovy, například Dům U Hybernů.
K empírovým zámkům patří také rozsáhlé anglické parky, zde byly umístěny zejména plastiky a menší stavby. Důkazem jsou například sfingy v parku ve Veltrusích.
Dalším odvětvím, kde se projevil vliv římského vzoru byla móda.
Móda prošla mnoha velkými změnami. Odívání bylo ovlivněno hlavně v ženské módě, zde se projevila inspirace antickým uměním. Tato inspirace měla za následek uvolněnost a splývavost ženského oděvu s vysokým pasem a velkým dekoltem, který zahaloval šátek a v dalších letech se postupně zkracovaly sukně a odhalovaly se boty, po roce 1810 dámy odhalily i své kotníky.
Tato módní vlna měla za následek to, že se do Paříže začaly dovážet první kožešinové pláště a také pravé kašmírové šály z Egypta.
Aby bylo možné módu propagovat, tak začaly vznikat první módní časopisy.
Vedle užitého umění se empír také proslavil v oblasti nábytku. Empírový nábytek se zejména vyznačuje řemeslným zpracováním a byl často inspirován egyptskými vzory. Nábytek měl jednoduché, přímé a štíhlé linie, často býval dýhován ušlechtilým dřevem a zdoben intarzií. Intarzie byla doprovázena bronzovým kováním, které bylo zlaceno. Židle byly čalouněné a měly přímé nebo mírně prohnuté nohy a skříně byly hladké se zdobením, zdobení mělo hodně často ornamentální podobu.
Mezi nejznámější tvůrce empírového slohu patřili francouzští architekti Charles Percier (1764 - 1838) a Pierre Fontaine (1762 - 1853).
Předměty z období empíru jsou dodnes velmi oblíbené a aukčně vyhledávané.