Chromový psací stůl - Slezák - Model 282
Chromový psací stůl - Slezák - Model 282.
Psací stůl je po kompletní renovaci a je lakován v modré barvě a to stejně jako původní stoly.
Stůl byl vyroben v 1.polovině 20.století, přesněji v letech 1928 - 1939, jak dokládá katalog Slezák.
Tento konkrétní kus pochází z Brna z KÚNZ Brno, krajský úřad národního zdraví.
Rozměry:
Celková výška je cca 78,5cm.
Celková šířka je cca 113cm.
Celková hloubka je cca 68cm.
Rozměry desky stolu:
Výška je cca 2,5cm.
Šířka je cca 120cm.
Hloubka je cca 73cm.
Něco málo o firmě Slezák a jejím zakladateli Robertu Slezákovi:
Robert Slezák se narodil v roce 1884.
Po ukončení základní školy studoval obor zámečnictví na průmyslové škole v Bílsku.
Po úspěšném zakončení studií pracoval v První brněnské strojírně v Brně, kde zastával pozici rýsovače. Robert Slezák se však rozhodl rozšířit své znalosti v Německu, kam vycestoval.
Po návratu získal práci ve strojírně firmy bratrů Thonetů ve Vsetíně.
Zde se po dalších zkušenostech rozhodl osamostatnit, vybraným místem mu byl jeho rodný kraj Bystřice pod Hostýnem.
Zde roku 1908 zřídil malou zámečnickou dílnu. Tato malá dílna výráběla běžné zámečnické výrobky a kování všeho druhu.
Zámečnická dílna Roberta Slezáka začala pomalu, ale jistě vzkvétat a tato prosperita si vyžádala mnohem větší pracovní plochu k realizaci větších zakázek.
Větší pracovní plocha umožnila využití tehdejších moderních technologií, například pokrývání povrchu výrobků galvanickou vrstvou ( složení mědi, niklu a chromu ).
Robert Slezák byl průkopníkem s touto technologií a tato nová technologie umožnila rozšířit úsek továrny o chromování nábytku.
Firma Slezák byla před 1.světovou válkou na vrcholu, továrna se rozšiřovala, sortiment se rozvíjel o nové zboží v podobě mosazného nábytku, vytvářely se vlastní vzory židlí, stolů, stolků, postelí a dalšího nábytku. Tyto návrhy nábytku byly často provedeny v kombinaci se dřevem.
Bohužel rozkět a prosperitu narušila 1.světová válka.
Sám Robert Slezák narukoval do války, nebyl však v první linii, ale jezdil s automobilem a později byl převelen do bezpečného zázemí.
Po dobu trvání 1.světové války firma Slezák vyráběla pouzdra na šrapnelové granáty a po 1.světové válce se továrna vrátila zpět do starých kolejí.
V poválečném období továrna Roberta Slezáka nejčastěji vybavovala nemocnice, školy a nejrůznější sanatoria.
Ve 30.letech 20.století byl mosazný nábytek vytlačen niklovým nábytkem.
Přelomovým rokem pro továrnu Roberta Slezáka byl rok 1931, v tomto roce totiž získala firma licenční výrobu na pérující, sedací nábytek.
Dalším úspěchem ve 30.letech 20.století byla pro firmu Slezák zakázka na vybavení domů a podniku od zlínské firmy Baťa. Tato zakázka vedla k velké reklamě obou firem a tímto okamžikem se Baťa a Slezák stali obchodními partnery.
Pro lepší obchodní styky byly zřízeny prodejny v Brně, v Olomouci, v Bratislavě a v Ostravě.
Firma Slezák vydávala ke každému druhu nábytku speciální katalog, který byl několikastránkový a byly v něm vždy uvedeny ceny.
V období první republiky továrna Roberta Slezáka vybavila například Moravskou banku v Brně, Ústřední sociální pojišťovnu v Praze, Sanatorium ve Vyšných Hágách, Kliniku u sv. Anny v Brně či Patologické muzeum v Brně.
V období 2.světové války se v továrně Roberta Slezáka vyráběly nábojnice pro střelivo do těžkých kulometů a protiletadlových děl a díly pro optické zaměřovače firmy Zeiss.
Po roce 1945 se továrna Roberta Slezáka vrátila ke své původní výrobě a to až do roku 1948, kdy byla továrna znárodněna.
Komunistický režim s Robertem Slezákem, stejně jako s ostatními majiteli továren naložil velmi zlým způsobem.
Po znárodnění se stal z firmy Slezák n.p. Kovona Bystřice pod Hostýnem, následně byl začleněn do n.p. Kovona Karviná a v roce 1958 zařazen pod Kovonu Lysá nad Labem.
V současnosti firma existuje pod názvem Kovonax, spol. s r. o. Kovonax se snaží navázat na svého předchůdce Roberta Slezáka.
Kovový nábytek z továrny Roberta Slezáka se stal v průběhu let velmi populární díky svým vlastnostem, eleganci, jednoduchosti, vzdušnosti a lehké omyvatelnosti.
Výrobky značky Slezák jsou dodnes velmi populární a aukčně vyhledávány.
Něco málo o firmě Slezák a jejím zakladateli Robertu Slezákovi:
Robert Slezák se narodil v roce 1884.
Po ukončení základní školy studoval obor zámečnictví na průmyslové škole v Bílsku.
Po úspěšném zakončení studií pracoval v První brněnské strojírně v Brně, kde zastával pozici rýsovače. Robert Slezák se však rozhodl rozšířit své znalosti v Německu, kam vycestoval.
Po návratu získal práci ve strojírně firmy bratrů Thonetů ve Vsetíně.
Zde se po dalších zkušenostech rozhodl osamostatnit, vybraným místem mu byl jeho rodný kraj Bystřice pod Hostýnem.
Zde roku 1908 zřídil malou zámečnickou dílnu. Tato malá dílna výráběla běžné zámečnické výrobky a kování všeho druhu.
Zámečnická dílna Roberta Slezáka začala pomalu, ale jistě vzkvétat a tato prosperita si vyžádala mnohem větší pracovní plochu k realizaci větších zakázek.
Větší pracovní plocha umožnila využití tehdejších moderních technologií, například pokrývání povrchu výrobků galvanickou vrstvou ( složení mědi, niklu a chromu ).
Robert Slezák byl průkopníkem s touto technologií a tato nová technologie umožnila rozšířit úsek továrny o chromování nábytku.
Firma Slezák byla před 1.světovou válkou na vrcholu, továrna se rozšiřovala, sortiment se rozvíjel o nové zboží v podobě mosazného nábytku, vytvářely se vlastní vzory židlí, stolů, stolků, postelí a dalšího nábytku. Tyto návrhy nábytku byly často provedeny v kombinaci se dřevem.
Bohužel rozkět a prosperitu narušila 1.světová válka.
Sám Robert Slezák narukoval do války, nebyl však v první linii, ale jezdil s automobilem a později byl převelen do bezpečného zázemí.
Po dobu trvání 1.světové války firma Slezák vyráběla pouzdra na šrapnelové granáty a po 1.světové válce se továrna vrátila zpět do starých kolejí.
V poválečném období továrna Roberta Slezáka nejčastěji vybavovala nemocnice, školy a nejrůznější sanatoria.
Ve 30.letech 20.století byl mosazný nábytek vytlačen niklovým nábytkem.
Přelomovým rokem pro továrnu Roberta Slezáka byl rok 1931, v tomto roce totiž získala firma licenční výrobu na pérující, sedací nábytek.
Dalším úspěchem ve 30.letech 20.století byla pro firmu Slezák zakázka na vybavení domů a podniku od zlínské firmy Baťa. Tato zakázka vedla k velké reklamě obou firem a tímto okamžikem se Baťa a Slezák stali obchodními partnery.
Pro lepší obchodní styky byly zřízeny prodejny v Brně, v Olomouci, v Bratislavě a v Ostravě.
Firma Slezák vydávala ke každému druhu nábytku speciální katalog, který byl několikastránkový a byly v něm vždy uvedeny ceny.
V období první republiky továrna Roberta Slezáka vybavila například Moravskou banku v Brně, Ústřední sociální pojišťovnu v Praze, Sanatorium ve Vyšných Hágách, Kliniku u sv. Anny v Brně či Patologické muzeum v Brně.
V období 2.světové války se v továrně Roberta Slezáka vyráběly nábojnice pro střelivo do těžkých kulometů a protiletadlových děl a díly pro optické zaměřovače firmy Zeiss.
Po roce 1945 se továrna Roberta Slezáka vrátila ke své původní výrobě a to až do roku 1948, kdy byla továrna znárodněna.
Komunistický režim s Robertem Slezákem, stejně jako s ostatními majiteli továren naložil velmi zlým způsobem.
Po znárodnění se stal z firmy Slezák n.p. Kovona Bystřice pod Hostýnem, následně byl začleněn do n.p. Kovona Karviná a v roce 1958 zařazen pod Kovonu Lysá nad Labem.
V současnosti firma existuje pod názvem Kovonax, spol. s r. o. Kovonax se snaží navázat na svého předchůdce Roberta Slezáka.
Kovový nábytek z továrny Roberta Slezáka se stal v průběhu let velmi populární díky svým vlastnostem, eleganci, jednoduchosti, vzdušnosti a lehké omyvatelnosti.
Výrobky značky Slezák jsou dodnes velmi populární a aukčně vyhledávány.
